Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Kraje vlastní operační programy nepotřebují

17. 08. 2013 15:30:05
Již 28. listopadu 2012 schválila vláda usnesení č. 867 k přípravě programů, které budou spolufinancovány z fondů společného strategického rámce v období 2014+ a ve kterém vláda jednoznačně stanovila vznik pouze jediného regionálního operačního programu, který by měl spadat pod záštitu Ministerstva pro místní rozvoj.

Nyní však, v době, kdy vznikají nová pravidla pro další rozpočtové období 2014-2020, přichází opět Asociace krajů se svou "spásnou" myšlenkou o vzniku a získání regionálních operačních programů pro každý region zvlášť a začínají tak opět komplikovat dosud probíhající vyjednávání o nových operačních programech. Asociace krajů žádá, aby bylo pro kraje alokováno až 60 procent slibovaných peněz a to proto, aby mohly kraje samy rozhodovat, kam peníze půjdou, protože samy prý nejlépe vědí, kde peníze použít.

Dle mého názoru jde ovšem jen o přesun finančních prostředků a moci tam, kde vůbec není třeba. Proč by měly kraje opět spravovat jednotlivé regionální operační programy? Vždyť to není vůbec třeba. A zvláště v době, kdy jsou kraje oranžové a budoucí politické rozložení ukazuje na levicově vedená ministerstva?

Pro ty, kteří se moc nevyznají v zákonech, v ČR platí od roku 2000 zákon č. 248/2000 Sb. o podpoře regionálního rozvoje. Tento zákon přikazuje MMR, aby ve spolupráci s ostatními dotčenými ústředními správními úřady a kraji na základě průběžné analýzy hospodářského a sociálního rozvoje státu navrhlo vymezení regionů, jejichž rozvoj je třeba s ohledem na vyvážený rozvoj státu a vyrovnávání rozdílů mezi úrovněmi jeho jednotlivých územních celků podporovat a za tímto účelem vypracovává návrh strategie regionálního rozvoje.

A dále také v § 9 říká, že kraje vyprácovavají Program rozvoje územního obvodu kraje, který zejména obsahuje:

  1. analýzu hospodářského a sociálního rozvoje územního obvodu kraje, charakteristiku slabých a silných stránek jeho jednotlivých částí a hlavní směry rozvoje,
  2. vymezení regionů, jejichž rozvoj je třeba podporovat s ohledem na vyvážený rozvoj kraje, spolu s uvedením oblastí, na něž má být podpora zaměřena včetně navrhovaných opatření,
  3. úkoly a priority v rozmístění a rozvoji občanské vybavenosti, infrastruktury, životního prostředí, sociální politiky, vzdělávání a dalších odvětví v jeho samostatné působnosti.

Proto absolutně nerozumím tomu, proč by měly být tyto finanční prostředky přesunuty opět na Kraje, které sice čerpají, ale centrálně jsou pak těžko hlídatelné v tom, zda jdou peníze opravdu tam, kde jsou potřeba, či si jen nějaký z hejtmanů nezvelebuje vesnici, ve které bydlí jako například David Rath.

Nenechme se tedy zlákat neopodstatněnými prosbami a ponechme operační programy na centrální úrovni, jsou zde totiž (v limitované míře) lépe hlídatelné. Využijme těchto analýz, jejichž vnik nám přikazuje zákon a směřujme dle toho peníze opravdu tam, a tím je především myšleno do regionů, kde je to opravdu třeba.

Jednotlivá ministerstva by měla vypisovat jak centrální výzvy pro čerpání z nových OP, ale dle mého názoru, by měla především využívat těchto zákonem určených analýz a poté dle toho, co kraje opravdu potřebují podpořit, vypisovat jednotlivé výzvy pro čerpání z OP na ty oblasti, které jsou opravdu potřeba a to napříč ministerstvy. Jednotlivé kraje jsou totiž specifické oblasti a každý z nich má své specifické problémy, které by se právě těmito speciálně vytvořenými výzvami na jednotlivé hospodářské oblasti mohly řešit.

Ale to jen v tom případě pokud jde Asociaci krajů opravdu jen o to, aby se jejich kraje rozvíjely. Není totiž absolutně nutné vládnout daným finančním prostředkům. Jde přeci o to dělat hospodářskou politiku efektivně, koordinovaně a především cíleně. Nebo se opět stane, že kraje dostanou finanční prostředky, které se sice utratí, ale rozvoji kraje to pomůže minimálně.

Další variantou ovšem může být opravdu boj o peníze a moc, kterou sebou tyto nemalé finanční prostředky přinášejí a pak se ČR opět nepoučí ze svých chyb. Peníze se vyčerpají a efekt bude nulový. Nebo spíše, dalo by se říci, minimální, protože životní úroveň některých se opravdu tímto zvýší.. Ovšem všeobecný blahobyt pod tímto přerozdělováním nehledejme.

Je tedy na současné vládě v demisi a budoucí vládě vzešlé z voleb, zda tyto neopodstatněné prosby vyslyší a tím, že bude již vyjednávaný proces přerozdělení měnit, opět zbrzdí budoucí čerpání. A nebo bude svou hospodářskou politiku dělat s rozumem a peníze do krajů bude posílat z centrální úrovně na základě relevatních analýz a na základě potřeb vzešlých právě z krajů.

Autor: Michal Pícl | sobota 17.8.2013 15:30 | karma článku: 5.55 | přečteno: 252x

Další články blogera

Michal Pícl

Zeman se mýlí! Nedočerpání 35 mld. Kč by byl úspěch!

Prezident Miloš Zeman se dnes nevybíravě obořil do vlády, že je odpovědná za to, že Česko nevyčerpá asi 35 mld. Kč z evropských fondů. Prezident hovořil o laxnosti a neschopnosti.

4.1.2016 v 20:32 | Karma článku: 10.76 | Přečteno: 575 |

Michal Pícl

V čem se liší rozpočet Sobotkovy vlády od těch pravicových?

Poslanecká sněmovna dnes schválila návrh rozpočtu na rok 2016. Tento rozpočet nadále podporuje hospodářský růst, růst příjmů a zaměstnanost.

9.12.2015 v 19:07 | Karma článku: 11.19 | Přečteno: 688 |

Michal Pícl

Kdo opravdu může za nedočerpání Operačního programu Doprava

V pátek 16. 1. 2015 zazněla v Událostech na České televizi informace, že za nedočerpání Operačního programu Doprava (OP D) může tato vláda a slovy Martina Novotného (místopředseda ODS) jsme se dozvěděli, že by vláda měla přestat řečnit a raději začít stavět.

17.1.2015 v 13:03 | Karma článku: 14.36 | Přečteno: 582 | Diskuse

Další články z rubriky Ekonomika

Vladimír Janák

Hledáte na Googlu? Mluvte na něj!

Aplikaci Google máte ve svém mobilu patrně i Vy. Stačí kliknout a napsat, co chcete vyhledat na internetu. Může to být jednodušší a rychlejší? Ano může.

21.7.2017 v 13:57 | Karma článku: 4.10 | Přečteno: 187 | Diskuse

Hana Stastna

Návrat k výživné pravdě a plnotučné lásce jde jako po másle

„Kdybych já měl, co bych já chtěl, já bych si nestejskal: krajíc chleba a kus másla, já bych si zavejskal,“ hlásá stará lidová písnička z Klatovska. Hospodyňky i novináři se podivují nad překotným zdražováním másla.

21.7.2017 v 9:14 | Karma článku: 16.00 | Přečteno: 649 | Diskuse

Markéta Šichtařová

Proč líp už být nemůže

Je to jen několik málo dnů, co můj manžel napsal článek o aktuálním stavu ekonomiky. Přesněji řečeno o tom, že období ekonomické hojnosti a růstu už narazilo na své limity.

21.7.2017 v 8:00 | Karma článku: 45.18 | Přečteno: 7751 | Diskuse

Eva Kislingerová

Není dotace, jako dotace

Jsem si jista, že pokud by si dal někdo práci s vyhledáváním nejčastěji frekventovaných slov v domácí politice a hospodářství, na jednom z prvních míst by se nepochybně objevil termín „dotace“.

20.7.2017 v 21:28 | Karma článku: 10.83 | Přečteno: 382 | Diskuse

Pavel Vítek

Lithium na Cínovci aneb Nenechme si rozvrtat republiku, aniž bychom z toho něco měli

Češi ze svého bohatství musí něco mít! Měla by se o těžbu lithia starat státní firma? Jaké poplatky bychom měli zavést, aby to pro nás bylo výhodné? A nevedou tyto otázky spíš jen k iluzi, které padne za oběť jen český občan?

20.7.2017 v 13:20 | Karma článku: 13.37 | Přečteno: 701 | Diskuse
Počet článků 16 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1423

Komentuji události kolem sebe.

Seznam rubrik

Napište mi

Vzkaz autorovi


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.


více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.